24.5.2023 - 7.6.2023
Slaný

Naše knihkupkyně Markéta, kterou najdete na Instagramu jako m.r.k.v.e.t.a, napsala na svůj profil recenzi na knihu Les v domě:

Za čerstva jsem vám chtěla napsat, jak na mě tahle kniha působila. Dočetla jsem ji už včera, ale musela jsem si alespoň den nechat uležet všechno to, co jsem si v ní přečetla. A vstřebat to, protože žádnou jinou knihu s podobnou tématikou jsem nečetla. A číst záměrně ani nebudu. Jenže tady to na vás vypluje během čtení. Najednou se TO zjeví a už to nejde vzít zpátky, knihu odložit. Ne. Nutí vás TO číst dál, myslet na to, jak je to všechno možné, kolik toho osud na jednoho člověka naloží a jak lhostejná a krutá dokáže rodina být. Víc už vám říct nemůžu, i když bych chtěla. Chtěla bych to vykřičet, všechny ty emoce co jsem vpila. Všechnu tu krutost, tu křivdu, to nepochopení, ty chyby, kterých se dopustí úmyslně rodina, máma. Máma…!
Paní @alenamornstajnova napsala neuvěřitelný příběh. Fakt těžko uvěřitelný. Minimálně v mém růžovém světě. Hlavní hrdinka je od raného dětství vystavována velkému pesimismu ze strany nejen prarodičů, ale i vlastní matky. Nikdy nezažila mateřskou lásku a naopak se na světě díky neustálým rodinným sporům cítila zbytečná (když už příběh vygradoval, doufala jsem, modlila jsem se, aby byla silná, aby neodešla ze světa dobrovolně...). Tak moc jsem jí přála dobrý konec, lepší život. Ale ono holt člověk si tu temnotu nese životem sebou, a když se všechna ta bolest nashromáždí a začne přetékat, pak už to jde jen těžko zastavit s ohledem na celou tu minulost, na všechna ta tajemství, která stejně vyplují na povrch a ukážou pravou tvář těch, kteří oficiálně mají být vaše krev.
A ten les! Ten tu hraje velkou roli. Ze začátku knihy mě neděsil, ale postupně mě začal obklopovat taky. Celý příběh jsem četla se zvláštním pocitem těžkosti na prsou, s bolestí u srdce a když to už už vypadalo nadějně, sice trochu předvídatelně, přišla rána...
A ten konec? …………
Tohle je kniha, kterou už si asi nikdy nepřečtu, ale vím, že ve mně bude až do smrti. Zažraná do morku kostí, stejně jako hniloba v baráku po velké vodě… Wow. Jedno velké wow a klobouk dolů paní autorce.

Sledovat ji můžete na jejím instagramu m.r.k.v.e.t.a.